Marta Kirchgessner: z galerie do IT aneb rekvalifikační cesta do oboru, který se vyvíjí každou sekundu

Marta Kirchgessner pracuje už rok jako vývojářka v Lundegaard. Její cesta do software developmentu však nebyla přímočará. Spíše naopak. Rekvalifikovala se totiž z oboru, který je snad pravým opakem turbuletního IT světa. Ze své původní kariéry historičky však využívá v každodenní vývojářské práci řadu dovedností. Jak sama říká, stejně jako vědecká práce i kód musí být vždy precizní, i při kódování pracuje s rešeršemi a nemá problém přečíst, pochopit a rozklíčovat klientská zadání stejně dobře jako historické statě.

Víme o tobě, že jsi původně vystudovala historii a pracovala jsi v galerii a na zámku. Proč ses rozhodla změnit obor a vrhnout se do IT?

IT je přesně opakem toho, co obnáší práce historika: soustředí se na budoucnost, nezaobírá se minulostí – ale především: v této branži je stále více a stále něco nového k objevování. Přesně to mne už delší dobu fascinovalo, a proto když jsem měla pocit, že už jsem v kulturní oblast probádala a mám přehled, bylo mi jasné, že je čas na profesní změnu. Mimochodem během té doby, co spolu mluvíme vyšly nejméně tři další aktualizace frontendových knihoven – tak razantní je ten vývoj.

Prozraď nám, jak tvá rekvalifikace probíhala?

Jako první jsem absolvovala tříměsíční intenzivní rekvalifikační kurz Digitální akademie Web od Czechitas. Akademie není jen o teorii, ale profesionálové z oboru učí svoje poznatky z praxe, což je neuvěřitelně cenné. Součástí byl i závěrečný projekt v Reactu v tandemu a za podpory mentora. A to byla skvělá věc, která nás naučila spolupracovat, což je v IT oboru velmi důležité. Vzdělávacích kurzů jsem pak absolvovala ještě několik, musela jsem na sobě hodně pracovat. Kurzy jsou důležité, ale praxi v oboru nic nemůže nahradit.

Jaká byla tvá první práce na pozici vývojářky?

Nastoupila jsem do start-upu na juniorní pozici. Byl to malý tým o dvaceti lidech. Tam jsem měla štěstí na kolegy, protože jsme společně hodně párově programovali a vzájemně se od sebe učili. Zároveň jsem se v týmu snažila věci posouvat, například jsem vedla vlastní agilní retrospektivy, založené na metodách, které jsem znala z kulturní oblasti. Tím se mi vývojářský tým podařilo více stmelit a zefektivnit.

Co bylo v rámci tvojí cesty do IT oboru úplně nejtěžší?

Paradoxně nejtěžší bylo odpoutat se od myšlenkových procesů, které fungovaly v bývalé práci, ale v IT nefungují. Například jsem měla vždy nutkání, vše perfektně umět na sto procent, vědět přesně, kde a co najít, vše správně odcitovat, a také si má bývalá práce vyžadovala obrovskou preciznost. V IT je ale tohle nemožné. Člověk se musí vlastně naučit, že se pořád učí. Je to proces. Cesta. Než jsem došla k tomuto poznání, tak to bylo někdy bolestivé.

A je něco, co bys doporučila lidem, kteří třeba teď přemýšlí, že by se chtěli přeorientovat na vývoj?

Kurzy jsou jedna věc. Ale důležité je připravit se na to, že to bude dlouhý proces, který vlastně nikdy nebude u konce. Že to bude cesta mezi velkým nadšením a někdy velkým zoufalstvím (smích). A ještě bych doplnila, že je důležité naučit se nebrat si kód osobně. Je také fajn mít někoho, na koho se můžeš obrátit s prosbou o radu, doporučení a pomoc. Spolupráce a komunikace ve vývojářských týmech je podle mě zásadní.

Správnému nastavení developerských týmů a komunikaci mezi juniory a seniory se věnuješ i ve svých přednáškách pro komunity vývojářů. A snažíš se tak připravovat juniory na nástup do nových vývojářských týmů. Vycházíš ze své vlastní zkušenosti?

Vycházím z toho, co jsem zažila já, ale také se hodně bavím s vývojáři, seniory i juniory a sbírám postřehy a tipy přímo z praxe. Začínajícím vývojářům, kteří nastupují do nového týmu, vždy doporučuji se méně soustředit na hard skills a počet zvládnutých technologií, ale přijít do týmu softskillově naladěn. To znamená soustředit se na vztahy, komunikaci. Nebát se ptát, zajímat se a mluvit s ostatními. Zbytek se dá doučit a dohnat.

V Lundegaard aktuálně pracuješ na pozici front-end vývojářky. Jak jsi se do Lunde týmu vlastně dostala?

Tak to byla úžasná náhoda. Já jsem se svým krátkým příspěvkem o agilní retrospektivě mluvila na konferenci WebExpo. Ve stejném panelu přednášel i vývojář z Lundegaard, který byl skvělý a inspirativní. Když na mě potom vyskočil inzerát, že v Lundegaard hledají React vývojáře. Řekla jsem si: To je přeci ta firma, ve které pracuje ten super týpek. Takže jsem neváhala a na pozici se přihlásila.