Když se řekne přístupnost webu: Proč většina českých firem pořád přešlapuje na místě a co s tím?

Od června 2025 platí nová pravidla (Evropský akt o přístupnosti – EAA). Dnes, o rok později, je ale realita z naší praxe pořád stejná: většina českých firem zaspala.

Na papíře sice víme, že se to týká tisíců e-shopů, bankovních aplikací nebo portálů, ale v reálu se do změn nikomu moc nechce.

Jako firma, která se přístupností digitálních kanálů věnuje, a denně ji s klienty řeší, vidíme, kde to nejvíc drhne. Pojďme si na rovinu říct, proč firmy vyčkávají, jaké mýty kolem toho panují a jak z toho ven, aniž byste paralyzovali svůj vývojový tým.

Kdo bude tím „katem“, co začne rozdávat tresty?

Dlouho se sice spekulovalo, kdo bude na dodržování zákona dohlížet, ale dnes už máme jasno. Roli pomyslných katů převzala Česká obchodní inspekce (ČOI) pro běžný trh a Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pro oblast elektronických komunikací. Ve hře jsou sice pokuty až do výše 10 milionů korun, ale protože zatím žádná exemplární sankce nepadla, žije spousta firem ve falešném pocitu bezpečí.

Přesto už nyní na českém trhu vidíme obrovské rozdíly v přístupu.

Například banky a finanční instituce vzaly nová pravidla za svá a téma nenechávají vyhnít. Pochopily, o co se hraje, a přístupnosti se už teď aktivně a systematicky věnují jako přirozené součásti péče o klienty. Na druhé straně - přístupnost je i pro ně často další požadavek z mnoha v nekonečném backlogu. Týmy bojují s tím, že jednoduše nestíhají odbavovat dlouhé seznamy zákonných a jiných požadavků a přístupnost často získávají nálepku „nízká priorita“.

A pak také panuje mezi firmami řady mýtů. Například:

1. Vývoj je dražší než pokuta: Překopat složitý systém stojí stovky hodin práce. Firmy raději risknou postih, ale nedochází jim, že tím generují obří technický dluh a dobrovolně zavírají dveře před zákazníky. V Česku přitom potřebuje nějakou formu přístupnosti 26,6 % populace. To je čtvrtina trhu.

2. Chybí oficiální metodika úřadů: Stát sice dosud nepředstavil přesný návod, jak bude kontroly provádět, ale schovávat se za to a čekat, až padne první trest u konkurence, je hazard. A vy můžete být první!

3. Nasadíme AI plugin a máme klid: Tohle je snad největší past současnosti. Trh zaplavily nástroje (tzv. overlays), které slibují vyřešit přístupnost jedním řádkem JavaScriptu. Nefunguje to. Tyto automaty odhalí maximálně 20 % chyb (třeba chybějící alt-text u obrázku), ale logiku ovládání klávesnicí nebo srozumitelnost formulářů prostě nepochopí. Naopak čtečkám často ještě víc uškodí. Bez manuální práce a reálného testování přístupnost neuděláte. To, co umělá inteligence na papíře vyhodnotí jako „v pořádku“, totiž v reálném životě znamená pro uživatele naprosté utrpení.

A vidět to můžete v našem krátkém videu, kde jsme zachytili, čím musí projít handicapovaný člověk, aby nakoupil na e-shopu. To, co zdravý člověk zvládne do minuty, je pro lidi se zdravotním omezením nadlidský úkol.

Slepá místa: Pozor na klientské zóny a e-maily

Příběh Jakuba jasně ukazuje, že nákupní proces nekončí na hlavní stránce. Obrovským omylem řady firem je představa, že stačí mít přístupnou homepage a produktový katalog. Zákon jde mnohem hlouběji a my v praxi nejčastěji narážíme na tato klíčová zapomenutá místa:

• Klientské zóny a neveřejné portály: Místa pro přihlášení, správu účtů, pojistek nebo energií. Tam bývá situace nejhorší.

• Mobilní aplikace: Často se na ně zapomíná, přitom v nich lidé tráví nejvíc času.

• E-maily a transakční dokumenty: Pokud zákazník sice projde webem, ale potvrzení objednávky, faktura v PDF nebo výpis z účtu jsou pro čtečku nečitelné, legislativu nesplňujete.

Jak z toho ven? Návod pro Product Ownera

Když ve firmách rozklíčováváme, proč se projekt přístupnosti zasekl, skoro nikdy za to nemůže neochota.

Problém je i v tom, že to téma nikomu nepatří. Vývojáři říkají, že je to věc designérů, designéři ukazují na produkťáky a ti zase na firemní právníky, kteří přitom mají řešit jen legislativní krytí zad a smluvní vztahy s dodavateli, nikoliv samotný produkt.

Pokud máte jako Product Owner na starosti digitální kanály, odpovědnost padá na vás. Přístupnost avšak není jednorázový projekt, který odškrtnete a máte hotovo. Je to proces.

Jak ho rozjet?

1) Začněte profesionálním auditem

Nezkoušejte věštit z křišťálové koule ani slepě opravovat náhodné chyby. Prvním krokem musí být vstupní audit přístupnosti od specialistů, kteří váš web proženou jak technickou analýzou kódu, tak reálným testováním asistivními technologiemi. Audit vám přesně ukáže, jak hluboký je váš technický dluh, kde jsou kritická byznysová hrdla (např. neprostupný košík) a dá vám jasný prioritizovaný seznam věcí, které je potřeba opravit. Bez toho budete jen pálit peníze naslepo.

2. Rozdělte úkoly a zapojte vícero rolí

Přístupnost musí řešit provázaný multidisciplinární tým. Designér hlídá barvy a kontrast, vývojář píše čistý sémantický kód, copywriter řeší srozumitelnost textů a tester to celé validuje. A product owner řídí.

3. Zřiďte jasnou „Governance“ tématu

Přístupnost není jednorázový úkol, který odškrtnete a máte hotovo. Stačí jeden neopatrný deployment nového kódu a celou přístupnost okamžitě rozbijete. Proto musíte zavést jasný proces řízení (governance):

• Zaveďte přístupnost do Definition of Done (DoD): Žádná nová funkce, klientská zóna nebo šablona e-mailu nesmí jít ven bez kontroly přístupnosti.

• Určete vlastníka procesu: Nastavte jasná pravidla pro to, jak se kontroluje obsah třetích stran (chatboti, platební brány) a jak často se provádějí pravidelné re-audity. Přístupnost musí být standardní součástí životního cyklu vašeho produktu.

Přístupnost digitálních kanálů jako standard roku 2026

Přístupnost by neměla být vnímaná jako otravná byrokracie nebo klacek pod nohama byznysu. Když digitální kanály upravíte tak, aby byly přístupné, uděláte je jednoduše lepší a použitelnější pro úplně všechny.

Z takového webu pak netěží jen lidé s handicapem, ale i máma, která drží v jedné ruce dítě a druhou rukou se snaží naklikat platbu v mobilu, nebo unavený manažer, který si na přímém slunci potřebuje rychle vyřídit e-mail. Přidejte se k firmám, které odstraňují digitální bariéry systematicky. Není to charita, je to projev respektu k vašim zákazníkům a nekompromisní standard moderního podnikání.